Ješitnost: Kdy se z péče o sebe stává posedlost?

Ješitnost: Co to vlastně je?

Ješitnost patří k těm lidským vlastnostem, co nám občas pěkně komplikují život. Je to taková zvláštní směs přehnané sebelásky a věčné touhy po uznání od druhých. Když se nad tím zamyslíte, ješitní lidé si často malují svůj vlastní svět, kde jsou jejich úspěchy, vzhled a schopnosti mnohem větší, než ve skutečnosti jsou. Poznáte je snadno - jsou to ti, co tráví hodiny před zrcadlem, chlubí se na každém kroku a občas si potřebují vylepšit svoje ego tím, že druhé shodí. Zajímavé je, že tihle lidé se často obklopují takovými pozlátky života - drahými věcmi a lidmi, kteří jim dodávají pocit důležitosti. Kdo jim tenhle pocit nedává, pro toho nemají čas ani pohled. Tahle kombinace ješitnosti a povrchnosti jim pak pěkně zavařuje v životě - vztahy jim moc nevydrží, utrácí spousty peněz za zbytečnosti a vlastně si tím komplikují cestu k opravdovému štěstí. Je to jako začarovaný kruh, ze kterého není snadné vystoupit.

Projevy ješitnosti v běžném životě

Ješitnost je jako mor, který se plíží mezi námi. Denně potkáváme lidi, co se utápí v posedlosti svým zevnějškem. Od rána do večera se zabývají tím, co si obléknou, jak si upraví vlasy nebo jakou rtěnku použijí - jako by jejich život závisel na každém pohledu do zrcadla. Prahnou po chvále a obdivu své krásy. Jejich marnivost se promítá i do touhy po věcech - značkové hadry, nablýskané bouráky a exotické dovolenky jsou pro ně jako droga, kterou si dokazují svou cenu. Tihle lidé, zaslepení vlastní marnivostí a hromaděním věcí, často propásnou to nejcennější - upřímné přátelství, osobní růst a možnost být tu pro druhé.

Ješitnost vs. zdravé sebevědomí

Máme kolem sebe spoustu lidí, co se honí za dokonalým vzhledem a zapomínají na to podstatné. Ješitnost je jako nemoc, která se šíří společností - nutí nás honit se za uznáním druhých, místo abychom byli sami sebou. Když někdo pořád řeší, jak vypadá a co si o něm ostatní myslí, většinou to značí, že uvnitř něco není v pořádku. Pravé sebevědomí přece znamená přijmout se takový, jaký jsem - se vším všudy. Ti, co se pořád s někým porovnávají a cítí se míň než ostatní, to často maskují tím, jak vypadají navenek. Přitom by si měli uvědomit, že krása časem vyprchá, ale to, jací jsme uvnitř - naše schopnosti, charakter a to, jak se chováme k druhým - to zůstává.

Vlastnost	Ješitnost	Zdravé sebevědomí
Zaměření	Vnější vzhled a majetek	Vnitřní hodnoty a charakter
Potřeba uznání	Extrémní, závislá na názorech druhých	Vyvážená, nezávislá na neustálém potvrzování
Reakce na kritiku	Defenzivní, popírání, útok	Otevřenost, sebereflexe, poučení se z chyby

Dopady ješitnosti na vztahy

Když se někdo příliš zaobírá svým egem a vzhledem, vztahy tím obvykle trpí. Narcisové, co se točí jen kolem sebe, často nevidí, co jejich protějšek skutečně potřebuje a cítí. Takové povrchní chování pak brání tomu, aby se mezi partnery vytvořilo opravdové pouto. Místo aby v druhém viděli jedinečnou osobnost, berou ho spíš jako módní doplněk ke své vlastní image. Časem to nevyhnutelně vede k tomu, že se od sebe partneři vzdalují a oba jsou čím dál víc nespokojení. Když je vztah postavený hlavně na ješitnosti a pozlátku, chybí mu pevný základ a většinou dlouho nevydrží.

Ješitnost na sociálních sítích

Sociální sítě se nám postupně vplížily do života a s nimi přišla i ta věčná ješitnost. Lidi pořád dokola sdílí svoje vyretušované fotky, předvádí se s tím, jak mají všechno dokonalý, a prahnou po každým lajku a followrovi. Tahle posedlost vzhledem a povrchností pak vytváří neskutečný nároky na krásu a tlačí na všechny kolem. Furt se s někým srovnáváme, a to nás pak sráží k zemi, vyvolává to úzkosti a depky. Měli bychom si uvědomit, že sociální sítě jsou vlastně jenom taková výkladní skříň, kde každý ukazuje jen to nejlepší. Za těma nablýskanýma fotkama se často schovávají obyčejný lidský pochyby, mindráky a starosti. Místo toho, abychom se honili za virtuálníma srdíčkama, bychom se měli soustředit na opravdový vztahy, naučit se mít rádi sami sebe a hledat skutečnou radost, která se nedá najít jen na displeji mobilu.

Ješitnost je jako parfém - stačí lehký náznak, příliš mnoho udusí.

Božena Němcová

Jak se vyrovnat s vlastní ješitností?

Ješitnost je jako tichý nepřítel, který nás nutí neustále myslet na to, co si o nás druzí myslí. Často se projevuje tím, že až příliš řešíme svůj zevnějšek a zapomínáme na to podstatné. Nejlepší cestou je soustředit se na rozvoj vlastní osobnosti. Věnujte čas tomu, co vás skutečně baví, rozvíjejte své talenty a pěstujte opravdová přátelství, kde není prostor pro přetvářku. Naučte se brát pochvaly s nadhledem a z kritiky si vezměte to užitečné. Vaše skutečná hodnota přece nespočívá v tom, jak vypadáte, ale v tom, jaký člověk doopravdy jste. Obklopte se lidmi, kteří vás motivují být lepší verzí sebe sama a podporují vás na vaší cestě životem.

Inspirace: Osobnosti bojující s ješitností

Často se v dnešní době honíme za pozlátkem a zapomínáme na to podstatné. Ješitnost a posedlost vlastním obrazem nás můžou zavést na scestí. I významné osobnosti v minulosti i dnes musely čelit podobným výzvám. Matka Tereza je skvělým příkladem - zasvětila život pomoci těm nejpotřebnějším a nikdy netoužila po slávě či majetku. Její odkaz pokory a lásky k bližnímu žije dál. Nebo vezměme Alberta Einsteina, který svým géniem přepsal fyzikální zákony. Chodil v obyčejném oblečení a stranil se pozornosti médií - věda pro něj byla vším. Podobné příběhy najdeme i mezi umělci. Audrey Hepburn, která byla symbolem elegance, na vrcholu slávy opustila Hollywood a začala pracovat pro UNICEF. Její krásný zevnějšek ustoupil touze pomáhat druhým. Tyhle příběhy nám ukazují, že opravdová hodnota člověka není v perfektním vzhledu nebo slávě. Důležitější je, jací jsme uvnitř, jak se chováme k ostatním a co dobrého přinášíme světu.